Historie

1XYZ

Rok v černém rámečku znamená neblahou historii bolševika ve světě.

 1XYZ

Rok v červeném rámečku značí řádění komunistů v ČSSR.

 1917 

Velká říjnová revoluce (v listopadu), vznik Sovětského svazu a Lenin se dostal k moci.

 1918 

Bolševici popravili ve sklepě cara Mikuláše II. i s jeho pěti dětmi a manželkou ze strachu, že blížící jednotky Československé legie k Jekatěrinburgu jej osvobodí.

 1921 

Vznik KSČ, kterou poté většina voličů Sociální demokracie volila. KSČ tou dobou patřila k největším komunistickým stranám na světě.

 1921 

Ruský hladomor 1921 – 1922 – přibližně 5 milionů obětí. Hlavními příčinami byly špatná úroda, přičemž sovětské úřady zabavovaly rolníkům zásoby a osivo. Docházelo i ke kanibalismu. Ukončit hladomor pomohly „překvapivě“ zahraniční humanitární organizace (především americké).

 1924 

Stalin se dostal k moci Sovětského svazu a byl u ní až do roku 1952. Byl to Rus gruzínského původu – intelektem tento komunista sice neoplýval, o to více však krutý byl. Společně s Hitlerem a Mao Ce-tungem byl nejkrutějším diktátorem v historii lidstva.

 1932 

Sovětský a uměle vyvolaný hladomor 1932 – 1933 – Kazašská SSR, Ukrajinská SSR a Ruská SFSR – 6 až 8 milionů mrtvých. Hlavními příčinami byla kolektivizace vč. pronásledovaní kulaků (soukromí rolníci zatýkáni, deportováni, popravováni).

 1939 

Sovětský svaz, stejně jako fašistické Německo, napadl začátkem 2. světové války Polsko a poté v listopadu Finsko.

 1941 

Německo napadlo zaskočené Rusko – neskutečné se stalo skutečným, německá dělnická třída napadla „bratrskou“ sovětskou dělnickou třídu. S přispěním Stalinových čistek vlastního velitelského sboru, kdy zbývající důstojníci nebyli příliš použitelní, nabyly ztráty na Ruské straně obrovských rozměrů.

 1948 

Únor 1948 – černý den v historii naší země. Bolševici se dostali k moci. Byly tvořeny lidové protizákonné milice, kdy milicionáři (většinou dělníci), byli nasazováni proti “protisocialistickým živlům.” Mimo jiné v březnu se přihodila “sebevražda” Jana Masaryka.

 1949 

Komunisti se dostali k moci v Číně, v čele stál Mao Ce-tung. Tenhle bolševik, kromě toho, že se vůbec nemyl a zneužíval nezletilé dívky, se společně s Hitlerem a Stalinem, řadí ke třem nejkrutějším diktátorům v historii lidstva – má na svědomí desítky milionů obětí.

 1949 

Bolševici začínají s „budováním“ na plný plyn – mimo jiné začátek „kolektivizace“ zemědělství – nucený vstup do JZD, vytvoření Československého svazu mládeže pod dohledem KSČ a první pětiletý plán. V tomto roce byl také popraven hrdina, legionář a významný představitel protinacistického odboje generál Heliodor Píka, dále postříleni skauti během „Akce Jizerka.“ Z té pochází nechvalně známá věta „Soudruhu či soudruzi, neprasečte, potřebujeme také nějaké živé.“

 1950 

50. Léta – bolševické akční výbory vylučovaly „nepřátele státu,“ vzdělaní a nepohodlní lidé vyhazováni ve všech oborech. Došlo k uzavření hranic a byla uskutečněna veliká část politických procesů. Popraveny nebo na útěku zastřeleny byly stovky lidí, tisíce lidí zemřelo ve věznicích a politických vězňů bylo přes čtvrt milionu. Dále odsouzeno 50 tis. kulaků, tedy „nepřátelských, zlovolných a státní zájmy poškozujících sedláků“ (rolník, který měl alespoň trochu nějaký majetek). Největší hrdinové, jako letci RAF, byli odsouzeni za špionáž a vlastizradu. Poté skončili ve věznicích, či pracovních táborech, vč. uranových dolů. Jejich rodiny pronásledovány, děti nesměly studovat. 1950 nastala také veliká likvidace klášterů. Popravena byla JUDr. Milada Horáková, kterou nezlomily roky věznění nacistickým Německem. Po válce si jí ovšem bolševičtí StBáci vyhlédli, jako vhodnou oběť a netrvalo dlouho a brzy se uskutečnila její justiční vražda.

 1953 

Měnová reforma – extrémní znehodnocení úspor. Kdo měl v té době našetřeno na nový barák, mohl si po reformě koupit leda tak nový kočárek. Došlo k výraznému poklesu životní úrovně, státní bankrot. Všichni se vlastně měli stejně dobře, resp. stejně na h*vno. Dluhy státu lidem v dluhopisech byly také zrušeny. A ovšem, že „všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější,“ jak by řekl Orwell – totiž členové komunistické strany dostávali lepší kurz při přepočtu na novou měnu.

 1959 

Velký čínský hladomor, až 45 milionů obětí. Jednou z příčin, mimo jiné, bylo nařízení Mao Ce-tunga k vymýcení vrabců. Tento “všemocný” komunista měl jasno v tom, že vrabci kradou obrovské množství zrna. Když se ovšem poté i kvůli vystříleným vrabcům přemnožil hmyz (vrabci k údivu soudruhů zobají také hmyz), problém byl na světě.

 1962 

Karibská krize – studená válka byla tou dobou velice vyostřená, bolševici zbrojili o sto šest, stejně jako Američani. Horká válka by byl zřejmě přesnější výraz zmíněného období. Nechybělo málo ke spuštění katastrofy v podobě jaderné války, kdy by matička příroda byla dost možná smazána z povrchu zemského.

 1968 

V srpnu proběhla „Bratrská pomoc“, tedy invaze pěti komunistických zemí (s největším zastoupení armád Sovětského svazu). Slovo „liberalizace“ v řeči „správného“ bolševika nemá co dělat, takže „socialismus s lidskou tváří“ v ČSR nebyl zjevně vítaným cílem soudruhů politbyra v Moskvě v čele s Brežněvem. „Pražské jaro“ odešlo ještě rychleji, než přišlo. Během 68. roku přišlo o život více než stovka Čechoslováků rukama „bratrů.“

  1969 

Student Filozofické fakulty Jan Palach obětoval svůj život s úmyslem probudit lhostejnou většinu Čechoslováků, kteří se smířili s významným omezování jejich svobody bolševikem. Částečně se mu to povedlo (asi žádné překvapení, že tomu bylo zejména u studentů). Zřejmě tomu ale nebylo v takové míře, jak by si přál. Co si ovšem určitě nepřál bylo, že během stejného roku se dalších 26 lidí pokusilo napodobit čin Jana Palacha a upálit se, přičemž 7 z nich jich opravdu zemřelo.

  1977 

Založení neformální iniciativy Charty 77. Tato iniciativa si dovolila kritizovat bolševiky za nedodržování lidských a občanských práv (pro komunisty nemyslitelná drzost). Během své existence (do roku 1992) čítala 1898 signatářů. Velkou část textu Charty sepsal Václav Havel a Pavel Kohout. Asi není překvapením, že velká část signatářů byla pronásledována, perzekuována a vězněna. K nejznámějším případům trýznění členů Charty 77 patří estébácký výslech Jana Patočky, který následně zemřel.

 1989 

Sametová revoluce značí období, které vyvrcholilo pádem komunismu a nástupem demokracie v ČSSR. Ekonomika se změnila z plánované na tržní. Významnou roli měl rozpad východního bloku v Evropě. Během revoluce nepřišel o život jediný člověk, proto název sametová. Byl to tedy přesný opak toho, jak se kdekoliv ve světě dostali k moci komunisti. Sametová revoluce se připomíná  “Dnem boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva” 17. listopadu (začátek revoluce).

 1991 

Rozpad Sovětského svazu – prosinec 1991 přinesl konec studené války – u kormidla byl tehdy Gorbačov a ze SSSR se stalo patnáct nezávislých států.